Půjčovna lodí Jizera
Na řeku Jizeru nejezdí jenom ostřílení mazáci s vytuněnými kajaky. Tamní
půjčovny kajaků a raftů
vybaví na cestu i méně zkušené posádky, kterým navíc poradí, jaký úsek je pro ně nejvhodnější.
Není lepšího průvodce než půjčovna, která se na danou řeku po léta specializuje.
A protože je dle známého rčení dobrá rada k nezaplacení, podělte se s ostatními o vaše dojmy
a zážitky, případně napište hodnocení půjčovny, jejíž služby jste naším prostřednictvím využili.
Žádná reklama totiž nemá takovou hodnotu, jako zprávy přímo z terénu!
Jizera: Řeka Jizerských hor
Kdybychom byli bývali průbojnější, mohli jsme se dnes chlubit tím, že je Jizera výhradně českou řekou. Poláci nás ale přehádali a tak teď Jizera oficiálně pramení na polské straně Smrku v Jizerských horách.
Naše severní sousedy ale velmi rychle opouští. Svižně si bublá přes rašeliniště Velké jizerské louky, aby se pod Bukovcem schovala do údolí a pádila přes balvanovité kaskády. Až ke Kořenovu kopíruje státní hranic a pak pokračuje přes Krkonošský národní park. Na opačné straně parku si mimochodem přes půjčovny lodí na Úpě můžete sjednat pohádkovou jízdu přes kraj Boženy Němcové.
K Jizeře se pod Harrachovem se k ní přidává pstruhová říčka Mumlava, rovněž vyhledávaná sportovními vodáky pro svůj prudký sklon a dravou povahu. Vyhlášené jsou zejména Mumlavské vodopády, s převýšením až 10 metrů, které vznikly tektonickou činností.
V Turnově se od Jizery odděluje Malá Jizera. Pak už řeka pokračuje otevřenou krajinou až k soutoku s Labem, který najdeme po 164 kilometrech v Lázních Toušeň.
Čistá řeka
O charakteru vody v Jizeře hodně vypovídá její zarybnění. Jizera je pstruhovou řekou, oblíbenou rybáři. Dobrou kvalitu vody potvrzuje výskyt takových druhů, jako jsou pstruzi, mihule, škeble říční či cenní mníci jednovousí nebo mřenky mramorované. Do jejích severních vod se dokonce vracejí raci. Rybářství ale není dominantním znakem Jizery. Řeka především slouží jako zdroj pitné vody. Využívají ji čističky v Benátkách nad Jizerou a Sojovicích, největší význam má ale pro Prahu, kterou napájí přes vodárnu v Káraném.
Adrenalin na Jizeře
Nejprve je třeba si uvědomit, že Jizera protéká jak KRNAPem, tak Údolím Jizery. V obou úsecích jsou na břehu jasně označena místa, kde je možné z lodi vystoupit. S ohledem na matičku přírodu je žádoucí pokyny ochranářů dodržovat.
Celý horní úsek rozhodně není pro amatéry. Nejčastěji se jezdí mezi dubnem a květnem, kdy se hladina vody zvyšuje po tání sněhu. Za vysokého stavu vody se ale dá vyrazit i v období, když jsou okolní břehy ještě pokryté sněhem. Nutností je kvalitní vybavení zahrnující neopren, kajak nebo raft a ideálně dobrou znalost terénu. Nic, co by nezajistila profesionální půjčovna lodí. I nejzkušenější ze zkušených zde totiž mají chvílemi co dělat. Jizera chyby nepromíjí, a proto se ji nevyplatí podceňovat - je svižná, plná kamení, jezů a zrádných míst. Kolikrát se pohybuje na hranici sjízdnosti.
Nejfrekventovanější úsek z Mýta do Horní Sytové začíná na křižovatce, a to buď dopravní, kterou tvoří silnice č. E65 a č. 14, anebo vodní, což je soutok Jizery a Mumlavy tamtéž. Záleží na vás, odkud přijedete. Hned zkraje počítejte s tím, že nebudete mít čas na nějaké legrácky. Voda se valí přes balvany a vytváří solidní peřeje, které vás okamžitě vtáhnou a nekompromisně poženou kupředu. Ani se nerozkoukáte a přijde nejtěžší místo na řece, tzv. Ostrov hrůzy. Obtížná peřej obtéká kamenný ostrov a je zakončena obřím válcem, který už vytrestal nejednoho troufalce. Divoká voda pokračuje až do Vilémova, kde se Jizera trochu klidní a zbylý úsek k soutoku s Jizerkou v Horní Sytové už není tak dramatický.
Střední tok Jizery
Pro rekreační vodáky je ideální střední tok, který se dá bez potíží sjet i na otevřených lodích. Tady adrenalin více méně končí a o slovo se hlásí spíše kombinace vodní a pěší turistiky.
Obvykle se vyplouvá z kempu Malá Skála. Řeka hned zkraje nabízí řadu zpestření a turistických zajímavostí. Nad jezem u kempu se tyčí zřícenina skalního hradu Vranov, na které průmyslník Römisch vybudoval památník Pantheon. Po zhruba osmi kilometrech, a úspěšném přenesení třímetrového jezu v Dolánkách, si můžete oddychnou při prohlídce tradiční lidové architektury Turnovska. Dlaskův statek je součástí Muzea Českého ráje v Turnově a vyhlášenou kulturní památkou. Pozor, neplést s Hamousovým statkem ve Zbečně! Ten si nastudujte, až se s pomocí půjčovny lodí na Berounce vydáte po stopách zlatých úhořů. A koho lidovky netáhnou a raději se klouzá v papučích po nablýskaných podlahách, sjede o kus níž ke státnímu zámku Hrubý Rohozec.
Pak už Jizera vplouvá do Turnova. Nepříjemný turnovský jez byl vybaven novým rybím přechodem, takže teď se dá buď zkoníčkovat nebo za vhodných podmínek sjet. Za městem překvapí mírné peřejky, které trvají sympatické čtyři kilometry až do Příšovic. Pokud jste si naplánovali trasu na dva dny, máte první etapu za sebou. Z Malé skály k tábořišti u mostu Ploukonice – Příšovice je to přesně 19 kilometrů a vzhledem k tomu, že to je první a poslední kemp na trase, je na čase postavit stan a vypravit se ulovit něco k snědku.
Následující den vás čeká asi 14 kilometrů do Mnichova Hradiště. Po cestě jsou čtyři nesjízdné jezy, jinak klid a pohoda. Cestou se dá zajít na prohlídku pivovaru Svijany, odskočit si do Českého ráje, anebo s kulturou a historií vydržet až na zámek Mnichovo Hradiště.
Dolní tok
Stejně jako když si například u půjčovny lodí na Ploučnici zamlouváte loď, musíte i tady na Jizeře počítat s tím, že se nejedná o typickou vícedenní řeku. Jizera má problémy hlavně s dostatkem vody, ale i oficiálních tábořišť je poskrovnu, snadno je spočítáte na prstech jedné ruky. Nejvíce si ji užijete jako víkendovou anebo jednodenní záležitost. Pěkný výlet se dá za jeden den zažít i z Benátek nad Jizerou. Hned za prvním jezem začínají cvičné peřejky, na kterých se každoročně pořádají závody ve vodním slalomu. Jedinou překážkou až ke Káranému je jez v Kačově, který se nedá jinak než přenést. Před Káraným Jizera vstupuje do lesa a chatové oblasti, čehož se dá využít k hledání hub. V Káraném už jen taková drobnost - vyhlášený smrťák – ale jinak pohodová klidná cesta až do soutoku s Labem. Většinou se končí u toušenského přívozu, anebo se pár kilometrů pokračuje po Labi až do Brandýsa.
Průmyslová turistika a technické památky na Jizeře
Zejména v 19. století byly břehy Jizery obsypány továrnami, které se zaměřovaly na textilní průmysl. Z většiny do dnešních let zbyla opuštěná torza a vyhledávají je jen průmysloví turisté, fotografové či vyznavači geocachingu. Patří sem například Leitenbergerova vila v Josefově Dole, stojící v bezprostřední blízkosti bývalého areálu textilní továrny, anebo první česká přádelna bavlny v Benešově u Semil, kterou nechal vybudovat průmyslník František Matouš.
Most v Dolní Sytové a dřevěný krytý most v Bystré nad Jizerou patří mezi chráněné technické památky. První z nich, Peřimovský most, pochází z roku 1912 a svého času patřil k největším betonovým mostům v Čechách. Druhý je jedním z mála dochovaných podkrkonošských mostů, který navíc zůstal plně funkční. Nad Jizerou se klene od roku 1922.
Riegrova stezka
Podél Jizery vede řada naučných stezek a cyklostezek. Od Semil přes přírodní rezervaci Údolí Jizery do Železného Brodu prochází nejznámější Riegrova stezka. Na pět kilometrů dlouhé trase uprostřed zalesněné soutěsky potkáte vodní elektrárnu Spálov z let 1921-26 či studánku Antala Staška. Nejkrásnější pohled na řeku se pak nabízí ze 77 metrů dlouhé visuté lávky u Bítouchova, umístěné 6 metrů nad vodní hladinou.